Termíny

1.7.2017 - 31.8.2017 - Hlavní prázdniny

-

-

Více... »

Hledat
Pokročilé hledání




O projektu

Související stránky

Název projektu               

Přenos know-how: Udržitelná podniková zodpovědnost jako základ v podnikatelském prostředí.   Propojení se vzděláváním na českých univerzitách.

Důvody projektu

Prvním z důvodů je historická podmíněnost. Po pádu železné opony byla v západním světě velmi populární neoliberální ekonomie, takže její přívrženci v roli poradců, expertů a investorů prosazovali ve východoevropských zemích rozvoj volného tržního hospodářství. Maximalizace zisku při sledování vlastních zájmů byla považována víceméně za jedinou odpovědnost podnikatele a v souladu s tímto postojem podporována. Sociální a ekologická odpovědnost byla přitom často zanedbávána. Hlavně v letech českého rozmachu po převratu byl pochopitelně kladen důraz na optimalizaci výrobních procesů se zaměřením na větší efektivitu, což také striktně vyžadovaly i zahraniční mateřské společnosti. Tomu se přizpůsobila výuka a výzkum na univerzitách a obchodních školách. Nutnost zohledňovat vedlejší, zpětné a nepřímé dopady v sociální a ekologické oblasti zůstala tehdy mimo zorné pole. Úkolem následujícího výkladu je proto ozřejmit potřebu dohnat zmíněný deficit.

Globální výchozí situace

Světové hospodářství zažívá už déle než deset let vlny krizí, které jsou většinou spojeny též s propady na burzách. Za této situace stále více sílí volání po větší „udržitelnosti“ (Sustainability) a „společenské odpovědnosti“ (Corporate Responsibility). Již od roku 2002, kdy byly odhaleny účetní podvody u firem jako Enron a Worldcom, požaduje americký zákonodárce ve svém „Sarbanes Oxley Act“, aby top manažeři veřejně obchodovaných společností převzali individuální a firemní odpovědnost za transparentnost všech kapitálových toků a také za dodržování zákonných norem u všech zaměstnanců.

Podniky jsou navíc důkladně sledovány nejrůznějšími organizacemi, musejí plnit rostoucí očekávání svých zúčastněných stran a jsou konfrontovány s postupujícím omezováním zdrojů. Ropná katastrofa v Mexickém zálivu nebo nukleární katastrofa ve Fukushimě jsou názornými příklady. Jednostranné zaměření zodpovídajících firem na zisk způsobilo, že špatná pověst dopadla na celé branže. Světové ankety KPMG, Accenture nebo PwC navíc dokládají, že ředitelé firem pokládají příspěvek k „udržitelnému rozvoji“ (sustainable development) a převzetí sociální a ekologické odpovědnosti za rozhodující činitel pro budoucí obchodní úspěch. Také velká část konečných spotřebitelů dává přednost výrobkům, které byly prokazatelně vyrobeny s ohledem na sociální prostředí a na přírodu. Sociologové toto sociální hnutí již označili pojmem LOHAS (= Lifestyle of Health and Sustainability). V každém případě reprezentují celosvětově údajně už stovky miliard na trhu.

Aby se podnikatelé v budoucnu úspěšně uplatnili na trhu, jsou stále více nuceni přebírat udržitelnou společenskou odpovědnost (sustainable corporate responsibility). Zároveň jsou konfrontováni s problémem, co tedy konkrétně tato výzva pro ně znamená. Existuje totiž příliš mnoho různých, zčásti protichůdných výkladů dané problematiky.

Mnoho podniků již akceptuje zásady zahrnující určité normy, jako například deset principů programu United Nations Global Compact (respektování lidských práv, dodržování směrnic Mezinárodní organizace práce / International Labor Organisation, minimalizace poškozování životního prostředí, boj proti korupci), avšak jak si jimi budou konkrétně řídit v případě konfliktu, to zůstává otevřeno. Na druhé straně mnoho etablovaných vedoucích pracovníků ještě vůbec není poučeno o tom, jak plnit komplexní požadavky udržitelného hospodaření. Stále více podniků si proto klade otázku, zda a do jaké míry budou vůbec umět vyhovět globálním výzvám své odpovědnosti.

Výzva pro univerzity a obchodní školy

Univerzity a obchodní školy, na nichž většina dnešních vedoucích pracovníků absolvovala studium podnikové ekonomiky nebo získala absolutorium MBA, tyto otázky zanedbávaly. Stále více studentů si proto stěžuje, že mnoho nabízených studijních programů se zaměřením na hospodářství propaguje výlučně staré modely pojednávající o „efektivitě trhů“ nebo jednostrannou koncepci Shareholder-Value, to jest maximalizaci zisku, přestože tyto postupy nejpozději v současné době prokazatelně selhaly. Proto v daném projektu připomeneme i známe principy manažerské odpovědnosti, jak je definuje společnost (“Principles for Responsible Mangement Education“ - UN-PRME, www.unprme.org), jejímž členem se VŠE v Praze stala.

Zásady manažerského vzdělávání v oblasti společenské odpovědnosti

OSN proto ve spolupráci s různými organizacemi a sítěmi vytyčila šest „Zásad manažerského vzdělávání v oblasti společenské odpovědnosti Univerzity a obchodní školy, které tyto zásady podepíší, se logicky dobrovolně zavazují, že

  1. ve výuce a výzkumu budou podporovat způsobilost svých studentů k udržitelnému hospodaření, citlivému k hodnotám,
  2. osvětlí studentům zásady programu UN-Global Compact a přispějí k jejich zavedení do podnikatelské praxe,
  3. ve výuce zprostředkují studentům zkušenosti z odpovědného vedení podniku,
  4. budou se angažovat v průzkumu možných příčin a dopadů udržitelné společenské odpovědnosti ve třech oblastech – ekonomické, sociální a ekologické,
  5. budou partnersky komunikovat s podnikateli a manažery o možnostech a hranicích udržitelné společenské odpovědnosti v praxi,
  6. budou aktivně vyhledávat a udržovat dialog s různými zúčastněnými stranami (jako např. docenty, podnikateli, politiky, zástupci nevládních organizací) o obtížných tématech udržitelné společenské odpovědnosti.

Důslednou realizací těchto směrnic se vzdělávací instituce mají v zásadě stát vzorem pro všechny své studenty, a to v tom ohledu, jak budou umět konkrétně zvládnout organizaci své udržitelné odpovědnosti. Uvedené zásady ostatně podepsalo už 485 vzdělávacích institucí z celého světa, přičemž zájem dalších roste. (Dosud) ovšem neexistuje kontrola, zda a jak podepsané instituce realizují dané zásady, zejména když konkrétní kroky k jejich zavedení vědomě zůstávají otevřené. Zde je žádoucí vlastní zodpovědnost vzdělávacích zařízení.